KOUPALIŠTĚ V PŘEŠÍNĚ
Kronikářka Libuše Bulínová pro vás připravila článek o okolnostech budování přešínské požární nádrže a jejího okolí v průběhu let.
Mezi nejvýraznější stavby, které byly v Přešíně vybudovány během 20. století patří: Spolčák, Přešínský kravín a Vodní požární nádrž - koupaliště
V roce 1972 hořel seník vedle kravína. Podle pamětníků hořelo ve všední slunný den v pozdním létě, metala se sláma. Já jsem v té době bydlela se synem u mých rodičů v čp. 27. Kousky eternitu ze střechy kolny lítaly až k nám na dvůr, přes půl vesnice. Můj otec obul pantofle a běžel hasit. Hasili všichni, kteří se tam seběhli, ale uhasit požár se jim nepodařilo, protože nebyla voda. Jediným zdrojem vody, která se dala použít, byl rybníček proti „Spolčáku“, ale tam bylo vody málo. Seník shořel.
Nedostatek vody v Přešíně trápil lidi už celé roky
V plánu MNV Přešín bylo už v roce 1960 tento problém řešit. Měla se vybudovat požární nádrž a odvodnit obec. Mezi oběma částmi obce v lukách se měl vyhloubit rybník a položit potrubí a vybudovat rigoly v délce 4 km. To mělo vést k zajištění dostatku vody. MNV to plánoval na roky 1961-1964. Předpokládané finanční nálady byly 600 000,- Kčs. Požár kůlny u kravína byl dalším podnětem k tomu, aby se skutečně začalo něco dělat. „Česká státní pojišťovna finančně pomohla MNV v Železném Újezdě vybudovat v Přešíně vodní nádrž, požární zbrojnici a sociální zařízení, to zabezpečí vodní zdroje v obci…“ /Noviny Pravda 12. 11. 1980/. Česká státní pojišťovna měla ve svém programu prevenci požáru, proto podporovala věci požární ochrany. Podpořila tedy také výstavbu vodní požární nádrže a požární zbrojnice v Přešíně.
Kdy to začalo?
Už v roce 1974 začali občané v Přešíně budovat pod hlavičkou MNV svépomocí „Koupaliště“. Celé akci se tak začalo říkat a říká se tak tomuto místu dodnes „Koupaliště“, „Na Koupališti“. Stavba tedy začala v roce 1974. Brigádníci pracovali na úpravě terénu, práce začaly už v únoru, pak se v dubnu začalo betonovat. Dále se pokračovalo se skládáním tvárnic a dalšího materiálu, zdilo se, později se betonovaly podlahy v požární zbrojnici, pokládala se kanalizace, stavělo se sociální zázemí…
Ve zprávě z Výroční schůze hasičů z 10. 12. 1976 se říká, co je hlavním úkolem: „dobudovat vodní požární nádrž, která bude skoro jediným zdrojem vody v obci v případě ohně.“ Plány byly velkolepé postavit novou požární zbrojnici, vybudovat požární nádrž, která bude sloužit zároveň i jako koupaliště, postavit zde šatny, sprchy a záchody. Postaví se také čerpací stanice na přečerpávání vody ze 4 vyhloubených studní do nádrže, vybuduje se kanalizace, která odvede odpadní vodu ze šaten a záchodů. Kdo tedy na vybudování Požární nádrže pracoval? Hlavně to byli požárníci, ale nebyli sami, pomáhali všichni, kteří tehdy v Přešíně žili trvale i chalupáři, kteří tady pobývali v létě. Z výplatní listiny za duben 1978 vidíme, že každý pracoval pod hlavičkou organizace, kam patřil. Požární sbor Přešín, Myslivci, Dohlížecí výbor Přešín, Chovatelé Přešín, Chalupáři, Rybáři.
1977 Nový život
5. října 1977 se v okresních novinách Nový život objevuje kritika na stavbu vodní nádrže v Přešíně. Autor pochybuje o výsledku a ptá se: Pokročí stavba v dalších měsících? Pan Josef Skřivánek píše 25. října 1977 redakci dopis, kde na kritiku odpovídá a uvádí, jaký je současný stav stavby. Cituji: „ jsou osazeny panely stěn nádrže, dokončena hrubá stavba požární zbrojnice, hrubá stavba sociálního zařízení, čerpací stanice, vybudovalo se 380 m odpadní kanalizace z nádrže, 40 m kanalizace ze sociálního zařízení, jedna studna ze tří uvažovaných studní. Všechno bylo vybudováno i přes problémy se zajišťováním stavebních materiálů a mechanizačních prostředků. Dva roky se čekalo na ocelové nosníky na střechy, trvá nedostatek cementu… Na akci bylo dosud odpracováno 11 000 hodin.“ Takový byl stav stavby koncem roku 1977. Noviny Nový život píší o budování Přešínské požární nádrže i 27. 9. 1978 a to velmi pochvalně, je tady i fotografie. Další zprávy o této akci jsou uvedeny v novinách Pravda z 6. 7. 1979.
1978 Nový život
Pracovalo se dále na vnitřních i vnějších omítkách požární zbrojnice i sociálního zařízení. Vykopaly se další studny, celkem byly čtyři. Areál stavby byl kvůli bezpečnosti částečně oplocený. Kolem nádrže bylo nakonec postaveno zábradlí. Pamětníci dodnes vzpomínají, že bylo červenobílé. Zájem o celou akci byl ve vesnici veliký, lidé se těšili, že bude v Přešíně konečně voda a koupání, už se viděli, jak si rozloží kolem vody deky. Přicházeli s dalšími nápady: brigádník, chalupář z Prahy navrhl, že by se mohla udělat i sauna. U nich v Praze na Žižkově ji mají a je to úžasná věc. Představa, že by se to udělalo, i po letech pobaví. Kdo by tam chodil?
Kdo chodil na brigády?
Na seznamu brigádníků na výstavbě „Koupaliště“ jsem napočítala 80 jmen. Byli to většinou místní, mladí, starší, ženy, chalupáři. Chodili pomáhat i občané ze Železného Újezda, jako oplátku přešínským, za pomoc při stavbě Kulturního domu v Železném Újezdě. Někteří pracovali pravidelně, jiní příležitostně, hlavní zátěž ale samozřejmě nesli místní. Jako stavbyvedoucí pracoval nejdříve pan Josef Skřivánek ml., později pan Václav Sak st.
Další jména, která se objevují na seznamech: Matoušek Jaroslav, Matoušková Blažena, Nováková Libuše všichni z čp.5, Herejk Miroslav, Herejk Ladislav, Herejk Jaroslav z čp. 64, Komanec Vladimír st., Komanec Vladimír ml. čp.68, Sak Václav ml. čp. 27, Rach Josef st., Rach Josef ml., Jágr St., Matoušek Pavel, Matoušek Sláva čp.11, Holý Václav čp. 43, Kandr Otto, Kandrová Marie čp. 67, Šefl Jiří st. čp. 9, Skřivánek Josef st., Skřivánek Ladislav čp. 23, Zeman Jan, Jílek Vladimír, Jílek Jaromír, Jílková Jitka ml. čp. 21, Chott František st. čp.38, Augsberger Jan čp. 61, Bulín Václav, Bulínová Anna, čp. 36, Schejbal Václav čp. 28, Herejk Vladislav, Herejk František čp. 12, Chott Václav ml. čp. 34, Milt Josef st., Milt Josef ml., Milt Ladislav čp. 31, Láryš Otta čp. 74, Kraft František ml. čp. 2, Kybic Jan čp. 55, Brožík Josef čp. 24, Popp Norbert čp1, Houška Jaroslav čp. 16, pan Bouška E7, Vaník Jaroslav čp. 50, Nygrýn Jaroslav čp. 30, Šefl Jaroslav čp. 3, Šlejska Jaroslav čp. 37, Heidlberk František st. čp. 63, Karoly Kalman čp. 58, Vaník V., Ouhrabka Otta čp. 20, Malý Miroslav ml. čp.76, Hegr Jan čp. 71, pan Tříska E12, Štika Václav čp. 66, Hojer Jaroslav st., Hojer Jaroslav ml., Hojerová Eva čp. 73, Otto Kníže st. čp. 46, Štěpánková Vlasta, Štěpánek Josef E3, Malý Antonín čp. 69, Chott Miloslav, Chottová Anna čp. 56, Bohata Zbyněk E8, Pražák Ladislav E4, Dvořák Václav čp. 66, Karoly Ladislav. Z Chynína: František Černý a Jiří Černý a ze Železného Újezda: Archman Václav, Soubusta Jiří, Uhlíř V., Strejc Josef, Levý Josef, Palacký Zdeněk, Tomášek Václav, Tomášek Zdeněk, Holý Valentin. Někteří brigádníci nejsou uváděni jménem, je tam poznamenáno chalupář, rybář.
Při napouštění Požární nádrže se ukázalo, že voda čerpaná ze studní zřejmě nebude stačit. Bylo rozhodnuto, že se do nádrže přivede i voda z meliorace, která teče do rybníčka. Šachta před rybníčkem tvoří rozvodí, do rybníčka a do koupaliště. Pod cestou a přes louky teče voda v trubkách do koupaliště. Objevily se další obtíže – voda do nádrže sice přitekla, ale neudržela se tam. Na jaře se v nádrži voda objevovala, v létě byla nádrž suchá a bez vody. Dokončené sociální zázemí splňovalo nejvyšší nároky, byly tady sprchy, šatny na převlékání, umyvadla, WC dámské i pánské, všude dlaždice… Koupaliště jako celek nebylo nikdy uvedeno do provozu a čas udělal své. Postupně všechno chátralo. Celá devadesátá léta nejevil o toto místo nikdo zájem. Oplocení padlo, místy zůstaly hromady země po výkopech, celý areál zarostl kopřivami, malinami a vysokou trávou.
Nastaly změny
Přešín postihlo několik záplav, kdy voda z polí a luk nad Přešínem protekla při velkých deštích spodní částí obce a natekla lidem do studní. Naposledy v roce 2002. Od koupaliště byla vykopána strouha, která odvádí vodu až pod vesnici. Takže voda, která přiteče, se rozdělí do rybníčka a do koupaliště. Před koupalištěm je rozbočovací šachta kde se voda rozdělí do koupaliště a do strouhy. Tím se odlehčilo kanalizaci, která všechnu vodu nepobrala. Tyto práce začala provádět v roce 2004 firma SENEA. Koupaliště kolem vybagrovala a utěsnila, aby voda z nádrže neodtekla. Teprve když se nádrž utěsnila novým stavidlem, voda v koupališti zůstala. Pamatujeme si, že v letech 2004, 2005 a 2006 voda v koupališti byla i v letních měsících. Odvážnější se tam i koupali. Tyto úpravy prosadil tehdejší zastupitel pan Miroslav Plachý.
Koupaliště be z vody
Hřiště
Pan Michal Kolář, zastupitel v letech 2006-2010, přišel s nápadem: hřiště pod koupalištěm. Pod koupaliště byl navezen materiál, vyrovnán a zatravněn terén. V roce 2010 tam vzniklo volejbalové hřiště. V dalších letech 2010-2018 byl zvolen zastupitelem pan Petr Chott. Navážení materiálu pokračovalo a tato plocha byla ještě zvětšena na dnešní velikost 25 x 40 m. Materiál se navážel více než 10 roků. Původní terén pod koupalištěm byl ve svahu, na jedné straně byl navezen materiál do výšky 1,7 až 2 m. Podle hrubých výpočtů se sem dovezlo asi 1500 t materiálu. Pro představu je to asi 180 nákladních aut. Převážnou část úprav terénu udělal pan Leoš Jeřábek bagrem. Toto místo je dnes v jedné rovině s vchodem do budovy klubu. Slouží jako hřiště, jednou ročně se tady koná nohejbalový turnaj, nebo se tam rozmístí stoly, lavice, postaví stany, podium, parket, při hasičském cvičení tady parkují auta. Stalo se tak víceúčelovým prostorem.
Budova se sociálním zázemím
Nevyužívaná budova bývalých šaten začala plnit jinou funkci. Když byla zrušena prodejna potravin ve „Spolčáku“, obchod se přesunul sem. Třikrát týdně sem dojížděla prodavačka, aby si občané mohli nakoupit alespoň základní potraviny. Tak to fungovalo několik let. Byla tady i knihovna. Ta se původně nacházela v domě čp. 25, kde byla i úřadovna MNV. Knihovnicí byla paní Libuše Saková z Přešína čp. 27, po ní převzala v roce 1982 tuto roli paní Ivana Plachá z Přešína čp.31. Knihy se půjčovaly v sobotu, protože přes týden byla paní knihovnice v práci. Ještě před rokem 1989 se knihovna přestěhovala do budovy u koupaliště, do prostor bývalých šaten. Knihovna měla svůj vchod, byla to oddělená místnost s malou předsíňkou. Když se později, už po roce 2016 začalo s úpravou celé budovy, byla pro knihovnu vyčleněna malá místnost, kam se vchází z hlavního prostoru. Je obdivuhodné, že paní Ivana Plachá pracuje jako knihovnice až do dnešních dnů.
Současný pohled na obecní klub, který byl v minulosti obchodem, knihovnou a původně šatnami a sociálním zázemím ke koupališti.
V roce 2015 se začala tato budova opravovat. Opravila se střecha, byly vyměněny okna a vstupní dveře, upravil se vnitřek budovy, zrušily se příčky, udělaly se nové, přistavěl se komín, udělala se nová podlaha, opravila se i fasáda celé budovy. Uvnitř budovy vznikl jeden prostor, kde se lidé mohou scházet, knihovna a WC. Na Požární zbrojnici se opravila střecha, vyměnily se okna a dostala novou fasádu. Oprava trvala 18 měsíců a stála 321 000,- Kč. Plzeňský kraj zaplatil 224 000,- Kč, obec Čížkov 97 000,- Kč. 4. 11. 2016 se konalo v této opravené budově poprvé zasedání obecního zastupitelstva. Ve volbách v roce 2018 byl zvolen zastupitelem za Přešín pan Jan Skřivánek, Přešín E20. Budova byla bez vody, po několikaletém suchu voda ve studni vyschla. Pan Skřivánek nechal do budovy přivést vodu z obecní studny, která je před Požární zbrojnicí. V dalším roce místní hasiči svépomocí upravili prostor před budovou. Pod plánovanou pergolu položili zámkovou dlažbu. V červenci 2019 postavili hasiči a členové Klubu přátel pod Maštýřem před vchodem do budovy pergolu. Pod pergolou jsou stoly a lavice, kde se dá v létě sedět, chráněni před nepříznivým počasím nebo před slunečním žárem. V lednu a únoru 2020 proběhly další vnitřní úpravy: vybudoval se kuchyňský koutek, bylo zakoupeno a instalováno promítací plátno 3x2 m a projektor. Toto vylepšení prosadil pan zastupitel Jan Skřivánek a zafinancoval to OÚ Čížkov. V červnu 2020 byly v prostoru pod obecní budovou postaveny prolézačky a houpačky s domečkem pro děti. Když se v Přešíně něco děje, tak se to děje na koupališti. Probíhají zde schůze Zastupitelstva obce Čížkov, volby, schůze hasičů, hasičské soutěže, zábavy s hudbou, akce pro děti, různé oslavy a koncerty, hasiči také pořádají oslavy MDŽ, vedle nádrže každoročně staví májku, kde se sejde u táboráku vždycky plno lidí. Je možné si tento prostor pronajmout i na soukromou oslavu.
5. 7. 2009 se tady sešli místní i návštěvníci z okolí, aby si připomněli 770 roků od založení vesnice. Vzpomínám si, že to byla vydařená akce za krásného letního počasí. Začalo se vysvěcením kapličky na návsi, pak se přešlo na koupaliště, poslechli jsme si obsáhlou přednášku o historii naší vesnice, byla zasazena pamětní lípa, hasiči předvedli ukázku zásahu, před zbrojnicí byl parket, kde se tancovalo. Koupaliště bylo v té době plné vody a někteří rozjaření návštěvníci tam i skočili. Celá oslava byla zakončena krásným ohňostrojem.
770 let Přešína - 5. července 2009
V roce 2019 se tady konal sraz rodáků. Byl hojně navštíven. Pro obyvatele Přešína je tato budova velkým přínosem, protože po tom, co „Spolčák“ přešel do soukromého vlastnictví, tady není jiné místo, kde by se lidé mohli setkávat. Původně měli stavitelé jiný záměr, ale i dnešní vyžití je pro lidi dobré. To místo má své kouzlo i pro mladé lidi a děti. V zimě se tady klouzají na sáňkách a bobech, v létě tady trénují na kole své dovednosti. Naše generace se scházela na Pahorku, dneska se mladí setkávají na koupališti.
A co Vodní požární nádrž kvůli které se to kolem všechno dělalo? Je tam voda?
Jsme na tom líp než v roce 1972? Bylo přece vynaloženo tolik práce, úsilí, lidé se tolik snažili, věnovali svůj čas a energii, svoje volno. Mohli přece odpočívat nebo dělat něco pro sebe a oni místo toho šli a pracovali celé dny na společné akci… Všechny budovy kolem nádrže byly postupně opraveny, ale nádrž je v původním stavu. Je dost zchátralá a potřebovala by také opravit. Dokonce se objevil nápad, že by se měla zasypat!!! Problém je stále stejný, voda z nádrže utíká přes výpusť do kanalizace. Dneska jsem šla kolem, i když všude kolem teče voda, koupaliště je plné jen do půlky.
"Koupaliště" v březnu 2021
To je příběh jedné z největších akcí v Přešíně ve 20. století. Je jen škoda, že ten výborný nápad nebyl dotažen do konce. Třeba to zvládne příští generace. To ukáže čas.
Mé poděkování za informace patří panu Havlu Šmídovi z Přešína E18, panu Václavu Bulínovi ze Spáleného Poříčí, panu Josefu Skřivánkovi z Přešína čp. 23, paní Ivaně Plaché z Přešína čp. 31.
Zapsala Libuše Bulínová 27. března 2021