Facebook

 


HISTORIE HASIČSKÉHO SBORU

Informace o historii Sboru dobrovolných hasičů v Čečovicích.

1892 - ZALOŽENÍ SBORU

Založení Sboru dobrovolných hasičů v Čečovicích je nerozlučně spjato se jménem Josef MUDRA, který byl v roce 1897 jmenován správcem zdejší obecné školy. Tento horlivý vzdělavatel usiloval dlouhou dobu a s mnohými nesnázemi o založení hasičského sboru, až se mu v roce 1892 podařilo místní občany o správnosti této myšlenky přesvědčit. Nemalou měrou k tomu zřejmě přispěli slib zemského výboru, který se zavázal vyplatit dotaci 170 zlatých, bude-li sbor zřízen do konce roku.

Byla tedy sezvána ustavující valná hromada, která se (dle dochovaného protokolu) konala 19.listopadu 1892 na Obecním úřadě v Čečovicích. Přítomno bylo 23 místních občanů, kteří mimo jiné zvolili i své první funkcionáře: Josef Končel čp.1 - náčelník, Jan Míčko čp.13 - jednatel, Václav Klůs čp.10 - pokladník, Matěj Man čp.25 - cvičitel.


1893 - ZAČÁTKY SDH - PRVNÍ VYBAVENÍ

1.března 1893 se schází dle zápisu 1. valná hromada ustavující hasičský sbor v Čečovicích. Z číslování pozdějších zápisů ovšem vyplývá že již byla považována za řádnou. Zde je třeba podotknout, že v tehdejším tuhém Císařském a královském Rakousko - Uhersku si Čečovičtí hasiči vůbec nelámali hlavy s oficiálností svého spolku a už 7.března 1893 kupují od firmy R.A.Smejkal v Praze čtyřkolovou stříkačku, 20 metrů hadic a příslušenství za 550 zlatých. Krátce nato kupují výzbroj pro mužstvo v ceně 131 zlatých. Na úhradu tohoto obětují výše uvedenou subvenci 170 zlatých, 250 zlatých za pronajatá honební práva na šest let dopředu a 300 zlatých zůstávají dlužni firmě R. A. Smejkal, která se zavázala jim posečkat tři roky na 6% úrok. Tyto transakce provádějí přestože c.k. místodržitelství v Praze dává souhlas k činnosti Sboru dobrovolných hasičů v Čečovicích až 7. dubna, což je jim oznámeno až sdělením c.k. okresního hejtmana dne 20.dubna 1893.

Ještě zajímavější údaje je ovšem možné zjistit v účetní knize, ze které vyplývá, že již 15.února 1892 se konal v hostinci pana Davídka hasičský ples s čistým výnosem pro sbor 5 zlatých 54 krejcarů. Jak to bylo tehdy při zakládání doopravdy se už těžko dovíme, přestože zápisy v kronikách hasičského sboru jsou barvité a podrobné, ale žádný z nich nezasahuje před 19.listopad 1892, který tedy musíme proto brát jako prokazatelný počátek hasičského sboru v Čečovicích.
 

Přestože celá myšlenka byla jistě chvályhodná neměli od počátku místní hasiči na růžích ustláno. Dochází ke sporu s ostatními občany kvůli obecním záležitostem - to protože starosta a několik členů zastupitelstva bylo zároveň členy hasičského výboru. Někteří zakládající členové vystupují, jiní ovšem zase vstupují.


1893 - ČLENOVÉ SBORU

Přesto všechno sbor svoji existenci obhájil a koncem roku 1893 čítá 17 činných členů: Jan Míčko čp.13 /velitel/, Josef Končel čp.1 / podvelitel /, Matěj Man čp. 25 / cvičitel /, Václav Klůs čp. 10 / jednatel /, Josef Palacký čp.46 / zbrojmistr /, Tomáš Šefl čp.33, František Nový čp.38, Josef Palacký čp. 19, Josef Bouše čp.6, Josef Posavád čp.34, Jan Klůs čp.31, Jan Man čp.26, Jan Janda čp.23, Josef KončelL čp.44, František Velíšek čp.28, František Klasna čp.22, Josef Nygrýn čp.43. Dále měli v témže roce 23 členů přispívajících a podpořilo je i několik okolních velkostatků. Jen pro zajímavost - zápisné činilo tehdy 50 krejcarů.


1894 - SJEZD ŽUPY PŘEŠTICKÉ

15.července 1894 vystupuje sbor poprvé před širokou veřejností a to u příležitosti sjezdu župy Přeštické, který se konal právě v Čečovicích. Že to byla veliká sláva s ještě větší účastí diváků, o tom svědčí nejlépe to, že přijelo patnáct hasičských sborů, které čítaly dohromady 272 lidí. Perličkou z kroniky je mše na počest stříkačky a její svěcení v kapli sv. Vojtěcha. Jak ovšem dostali stříkačku dovnitř je pro nás dodnes záhadou.

7.září 1895 se zůčastňuje sbor prvního požáru v Budislavicích a 19.září 1896 prvního svého požáru v Čečovicích. Úspěšnými zásahy u obou uvedených i u všech následujících sbor pilně obhajuje svoji oprávněnost a získává si na vážnosti. V roce 1896 byl také zřízen místní odbor pohřební pokladny členů Zemské hasičské jednoty, která platila svým zemřelým členům pohřebné. Této smutné výhody využil v roce 1900 poprvé Jan Míčko, zakládající člen sboru a první velitel, se kterým se důstojně rozloučili 16.listopadu, tak jak se to stalo zvykem i u všech později zemřelých členů.


OCHOTNICKÉ DIVADLO

Sbor dobrovolných hasičů byl ale i významným propagátorem kultury v obci. V roce 1902 sehráli místní ochotníci první divadelní představení, čímž založili na dlouhá léta krásnou tradici. Ročně se hrálo až šest představení a to i v okolních obcích. Vyhlášenými se staly také hasičské plesy a věnečky, které spolu s výlety byly významným zdrojem příjmů do spolkové pokladny.


KNIHOVNA

Na podzim 1904 byla založena Knihovna dobrovolných hasičů, která se postupně rozrůstala a při jejím sloučení s obecní knihovnou v roce 1936 měla téměř 450 svazků a to jak titulů zábavných, tak i odborných. Za zmínku jistě stojí, že jenom divadelních titulů bylo přes 150.


1. SVĚTOVÁ VÁLKA

26.července 1914 přerušuje činnost sboru první světová válka, do které odchází 21 čečovických hasičů. Vyhlášení Československé republiky 28.října 1918 se naštěstí dočkali všichni, což ale bohužel neplatí pro 11 občanů obce, kterým světová válka vzala život navždy. V roce 1923 byla také poprvé zřízena Jinošská družina, která měla 12 členů. Pro nepochopení však během roku zanikla. V roce následujícím zřídil sbor Samaritánskou družinu, která měla 5 členů a vedla si v dalších létech velmi agilně.


STAVBA ZBROJNICE

V tomto období sílí hlasy volající po zřízení hasičského skladiště, protože technika kterou sbor vlastnil byla ukládána na různých místech obce a velmi tím trpěla. V roce 1926 zakoupila obec stodolu a zahrádku od domku čp. 16 jako místo pro skladiště, ale nakonec zde byl postaven pomnník padlým v první světové válce. Následuje několikaleté hledání příhodného místa, až v roce 1929 zakupuje sbor od paní Anny Klasnové chalupu čp.22 za 12 000 Kč. Tento obnos zaplatila ovšem nakonec obec. V témže roce byla chalupa zbourána a při té příležitosti byla rozšířena cesta a náves. V březnu 1930 začíná vlastní stavba.

Ta je dokončena podle plánů J.Růžičky z Vrčeně v květnu 1931 nákladem 24 648 Kč. Náklad byl hrazen jednak ze zemské subvence / 1 000 Kč /, jednak z vlastních prostředků sboru. 3 800 Kč přispěl honební výbor a 12 000 Kč si musel sbor vypůjčit v Kampeličce ve Vrčeni.
Na tomto místě sluší připomenout, jaké vybavení měl sbor v té době. Vedle původní čtyřkolové stříkačky z roku 1893 vlastnil jednu stříkačku dvoukolovou, dvě beriové, kolem 200 metrů hadic, 8 metrů savců, 4 košíky, 4 žebříky hákové, 2 lana, 2 bourací náčiní, jednu svítilnu a 28 úplných výstrojí členů.


1931 - SLAVNÉ SEKYRKOVÉ CVIČENÍ

V neděli 12.července 1931 konal se v Čečovicích sjezd hasičské župy Nepomucké, které přestože mu předcházelo mnoho tahanic a nedorozumění, stal se událostí, která dosud v obci neměla obdoby. Toho dne se sjelo ohromné množství lidí. Jenom hasičův uniformách bylo podle dochovaných záznamů 231. Po průvodu obcí řečnilo se dlouho na návsí. Poté se konalo sekyrkové cvičení, které cvičilo 178 hasičů a hned na to předvedly v součinnosti tři sbory hašení umělého požáru. Po valné hromadě župy následovala pak ohromná veselice. Celý sjezd přinesl místnímu sboru i nemalý finanční užitek /1835,-/ a stal se na dlouhou dobu vrcholem v dějinách Svazu dobrovolných hasičův Čečovicích.


AKTIVITA SBORU KLESÁ

V následujícím období aktivita sboru klesá, což je patrné z neustálých nářků nad pasivitou členů uváděných v zápisech ze schůzí. Tento problém, který se táhne již dlouhou řadu let se snažil sbor řešit různě - vylučováním, důtkami nebo peněžními pokutami, ale nebylo nikdy nalezeno uspokojivé řešení.


 

1937 - OTEVŘENÍ CVIČIŠTĚ "NA MORÁVKU" - OKRSKOVÉ CVIČENÍ

Od roku 1936 se řídící učitel Josef TREFNÝ snaží zřídit na Morávku cvičiště, což se mu nakonec i za vydatného finančního přispění místních hasičů podaří. U příležitosti otevření tohoto cvičiště koná se zde 30.května 1937 okrskové cvičení. A je to opět veliká sláva. Přijelo deset hasičských sborů a celému programu přihlíželo na 700 nadšených diváků.

Nadcházející léta druhé světové války znovu ochromují činnost sboru s vyjímkou činnosti kulturní. Vlastenecké zápisy v kronikách sboru z počátku okupace z pochopitelných důvodů postupně mizí a v roce 1941 končí zápisy veškeré.