Facebook

 


HISTORIE ZAHRÁDKY

V roce 2018 oslavila Zahrádka výročí 700 let od první písemné zmínky. Při této příležitosti zahrádecký kronikář Karel Bláha ml. zmapoval nejstarší záznamy o této obci.


Nejstarší zprávy o osídlení Zahrádky se nám nedochovali. Můžeme se jen domnívat, zda Zahrádka vznikla v průběhu kolonizace českých zemí německým národem v raném středověku, kdy například přichází z německého kláštera Ebrach cisterciáčtí mniši a pod Zelenou horou zakládají klášter Pomuk. Společně s mnichy přišli zajisté i noví osadníci, kteří kolonizovali tento kraj. Jednou z nejstarších zpráv o osídlení kraje pod Štědrým je Svatovojtěšská legenda, ve které se zmiňuje vrch Štědrý. Nejstarší zmínka o Zahrádce se nám dochovala až z r. 1318. Tehdy Zahrádka patřila Bavorům ze Strakonic, kterým patřilo i např. panství Blatná.

Po vymření rodu Bavorů získávají jejich majetek páni z Rožmitálu. Předposlední majitel Zdeněk Lev z Rožmitálu se zadlužil a po jeho smrti r. 1535 byl jeho syn Adam nucen dědictví po otci prodat. V roce 1541 získává panství Blatnou Adam ze Šternberka. Zahrádka v této době patřila nejspíše k Blatenskému panství, jako například okolní obce Přešín a Čížkov.

Další zmínka je z roku 1552. Jedná se o svatební smlouvu mezi Adamem ze Šternberka a Markétou. Na následujících téměř 300 let pak Zahrádka zůstává součástí Zelenohorského panství.
 


Obec Zahrádka zachycená při "Prvním vojenském mapování", které se uskutečnilo v letech 1763-1767 v měřítku 1:28800.
 



Prameny zmínek o Zahrádce

Při pátrání v dějinách Zahrádky musíme používat hned několik zdrojů. Jsou to především tyto:
 


Desky zemské (lat. Tabularum terrae)

Jedním z hlavních a nejstarších pramenů o Zahrádce jsou desky zemské.

Desky zemské byly úřední knihy zemského soudu Českého království. Zapisovali se do nich všechny projednávané záležitosti před touto nejvyšší soudní institucí. První zprávy o zemském soudu pochází z poloviny 13. století. Postupem času se do desk zemských začaly zapisovat i usnesení sněmů, která se týkala práva a svobod celé země, majetková práva a vklady privilegií. Pro jednotlivé vklady začali vznikat různé druhy desk. Pro zápisy soudních procesů, žalob, půhonů1) a rozsudků se používali desky půhonné. Zápisy majetkoprávní povahy se zapisovali do desk trhových, privilegia do desk památných a dluhy do desk zápisných. Ty se dále dělili na větší a menší podle hodnoty dluhu.

Jednotlivé svazky desek byly nazývány kvaterny podle toho, že byly původně psány na čtyři pergamenové dvojlisty.

Jazykem desek byla původně latina, až nařízení z roku 1495 určilo jako jediný jazyk desek češtinu. Pouze královské majestáty byly psány latinsky či německy.

1) písemná formulace žalobního nároku, se kterým chtěl žalobce vystoupit před soudem proti žalovanému

 

Berní rula

Berní rula je první úplný soupis daňových povinností v Českém království z roku 1654.

Stavovský český sněm rozhodl o provedení podrobného soupisu všeho poddanského majetku v Čechách. Za tímto účelem byly ustanoveny čtyři visitační komise složené ze 4 osob, které měly navštívit všechna panství a statky, prohlédnout vsi, poddanská pole a pořídit soupis berni podléhajících poddaných.

 

Urbáře a gruntovní knihy

Urbáře nebo také knihy purkrechtní vznikaly z iniciativy majitelů panství pro evidenci platů a dávek, které jim plynuly z poddanských usedlostí.

Do gruntovních a pozemkových knihy se zapisovaly údaje o převodu a prodeji majetku a práva a povinnosti s nimi spojená.

 



Historie písemných pramenů

Pátrání v dějinách obce Zahrádky nám téměř znemožňuje osudový oheň. Můžeme se jen domnívat, co dalšího bychom se mohli dozvědět z dějin Zahrádky nebýt těchto událostí.


1541 - Požár v Praze

Nejstarší zmínka o Zahrádce pochází z roku 1318 a je zapsána v „deskách zemských půhonných“. Je až s podivem, že se tento rukopis dochoval do dnešní doby. 2. června 1541 totiž propukl v Praze na Malé Straně požár, odkud se rozšířil i na Hradčany. Při požáru shořely všechny desky zemské kromě jediného „kvaternu“ z let 1316-1325, který měl v době požáru, ačkoli to bylo zakázané, jeden úředník vypůjčen.


1583 - Klášterní archiv

Při hledání dalších záznamů bohužel už nemáme takové štěstí. V letech 1144-1145 byl založen nedaleko od Pomuka klášter. Zahrádka sice k tomuto klášteru podle dochovaných zpráv nepatřila, ale i tak by mohla být zapsána na nějakém rukopisu v klášterním archivu. Ovšem roku 1418 byl celý archiv převezen do mateřského kláštera v německém Ebrachu a zde přečkal husitské války. Z nařízení císaře Rudolfa II. byl r. 1583 převezen zpět do Českého království. Od téže doby již nemáme jakýchkoli zpráv o archivu. Nejspíše byl spálen či jinak zničen při převozu. Můžeme se jen dohadovat, zda to bylo z obavy šlechty, aby si cisterciáci nenárokovali ztracený majetek kláštera, nebo z jiných prostších důvodů.


1817 - Zelenohorský archiv

Další ránou v pátrání v historii obce je zajisté spálení části zelenohorského archivu, které souvisí s objevem Libušina soudu na Zelené Hoře r. 1817, který objevil Josef Kovář. Následujícího roku jej anonymně odeslal nejvyššímu purkrabímu pro nově zřízené muzeum, protože se bál, že by jeho pán nechal rukopis spálit a jeho by propustil ze služby. Bohužel zpráva o nálezu na Zelené Hoře se donesla knížeti Jeronýmu Colloredo-Mansfeldovi, majiteli panství Zelená Hora. Ten Kováře propustil a zároveň nechal spálit listiny uložené v téže místnosti, kde byl nalezen rukopis.

 



Písemné zmínky o Zahrádce

1318

První písemná zmínka o Zahrádce je psána středověkou latinou a je zapsaná v „deskách zemských půhonných“. Habart ze Lnář si zde stěžuje na Bavora z Bělčic, který mu způsobil škodu skrze požár na jeho dědičném majetku.

Osoby uvedené v první zmínce: Bavor z Bělčic je ztotožněn s Bavorem III. ze Strakonic († 1318). Bavor byl purkrabím na hradě Zvíkov a mimo jiné vlastnil hrad Blatnou. Habart ze Lnář – vlastnil panství Lnáře.


1552

Druhá písemná zmínka pochází z „desk zemských větších“ z památného zeleného kvaternu. Jedná se o svatební smlouvu mezi Adamem ze Šternberka a Markétou Malovcovou z Pacova.
 

1558

Roku 1558 dostal do dědičného držení Adam ze Šternberka majetek bývalého cisterciáckého kláštera Pomuk. V zápisu ze čtvrtka po Hromnicích 1558 je uveden výčet měst, dvorů a vsí a celého majetku, mezi tím i ves Zahrádka, který mu byl od Ferdinanda I. Habsburského zapsán.
 


1560

V roce 1560 zemřel Adam ze Šternberka a ještě téhož roku si rozdělili jeho čtyři synové Vilém, Zdeněk, Ladislav a Jan otcovu pozůstalost. Do desk zemských byla pak zapsána tzv. cedule dílčí na jednotlivé majetky. Část zelenohorského panství, se vsí Zahrádka, připadla Vilému ze Šternberka.
 

 

Druhá pol. 16. století

Ve druhé polovině 16. století je v deskách zemských zapsáno několik zmínek o Zahrádce, jde ve většině případů o trhy. Jsou to zmínky o Zahrádce z let 1560-1562, o Trsínském mlýně z let 1560-1561 a o Čížkovském potoce z roku 1560.
 


1652

Již v roce 1564 nařídil Tridentský koncil vedení knih narozených (pokřtěných), oddaných a zemřelých, dále měli být vedeny např. knihy biřmovanců nebo knihy ohlášek. V Čechách se matriky (jak se těmto knihám říká) začaly vést teprve od poloviny 17. století a jsou vedeny dodnes.

Obec Zahrádka patří k farnosti Vrčeň, ve které byli matriky narozených vedeny od r. 1652, matriky oddaných a zemřelých od r. 1672.
 


Nejstarší zápis o dítěti narozeném v Zahrádce pochází z května 1652,
ve kterém se píše o synu Vítu otce Jana Trsína a matky Mariany ze Zahradky.


 

1654

V letech 1652 a 1653 rozhodl zemský sněm o vypracování soupisu poddanského majetku pro daňové účely. Výsledkem soupisu byla berní rula z roku 1654. U každého poddaného je uváděna celková rozloha jeho polí, výměra ozimů, jařin a počty dobytka. Vesnické usedlosti jsou členěny na sedlácké, chalupnické a zahradnické. Po zavedení berní ruly se projevily nedostatky, proto byla provedena revizitace berní ruly (pro Zahrádku z r. 1675).
 


Opis z Berní ruly od Jana Komance ze zahrádecké kroniky.
 

1681

Z roku 1681 pochází nejstarší urbář Zelenohorského panství, který zachycuje platy a dávky poddanských usedlostí majiteli panství. Urbář uvádí v Zahrádce tyto grunty: Jirkovskýho, Mareškovskýho, Chodorovskýho, Syrovýho, Šimanovskýho, mlýn Jana Kováře a Trsínský mlýn.
 


 

Pozemkové katastry 18. století

Během 18. století vzniklo několik katastrů, ve kterých jsou uváděny soupisy majetku v Zahrádce.

Nejdříve byly v roce 1713 vypracovány poddanská přiznání tzv. fase. Poté začala důsledná kontrola přiznání, jejímž výsledkem byla okulární vizitace z r. 1717. Teprve roku 1748 byl vyhlášen nový katastr, který je nazýván tereziánský. Již krátce po vyhlášení se začaly ozývat námitky, a proto byl již v roce 1757 vydán druhý tereziánský katastr. Ani tento katastr nezůstal v platnosti dlouho, patentem císaře Josefa II. z r. 1785 začal vznikat katastr josefínský, který byl pro nedostatky r. 1791 zrušen. Při vyměřování však bylo nalezeno 60 % půdy, která nebyla v předchozích katastrech uváděna. Následujícího roku byl proto vyhlášen kompromisní tereziánsko-josefínský katastr. Ten setrval v platnosti až do r. 1860, kdy ho nahradil stabilní katastr.
 


Zahrádka na mapě stabilního katastru z roku 1838.

 

1777

V roce 1777 vznikly tzv. robotní seznamy, které zachycovaly držitele gruntů v jednotlivých obcích, placené daně v r. 1773, robotu s koňmi a s voly a robotu ruční.

 

1789

Tohoto roku vznikl seznam školou způsobilých dětí v jednotlivých obcích.

 

1839

Roku 1839 vyšla kniha „Statisticko-topografický popis českého království od Johanna Gottfrieda Sommera, čestného člena společnosti Vlasteneckého muzea, sedmý svazek, Klatovský kraj“, ve které je uvedeno na str. 34: Zahradka 1 ½ hodiny severovýchodně od Zelené Hory na pravém břehu Úslavy. Vesnice s 35 domy a 216 obyvateli. Do Vrčeně přifařená. Má 1 mlýn. Odtud ¼ hodiny vzdálená dominikální1) osada Smetalky, 12 domků se 74 obyvateli.

1) panská


 

19. století

V průběhu 19. století vznikla řada pramenů poskytující informace o obci. Jsou to především písemnosti z agendy velkostatku Zelená Hora, např. soupisy poddaných (přelom 18. a 19. století), pozemkové knihy (tzv. gruntovní knihy) a další.

V roce 1857 proběhlo první moderní sčítání lidu. Každých deset let pak následovala další, počínaje r. 1869 s výjimkou r. 1940.

Další prameny můžeme získat například v archivním fondu Farní úřad Vrčeň: soupis duší z let 1852 a 1867, kniha biřmovanců a knihy ohlášek.
 


1869 - Sčítání lidu v Zahrádce (dokument k čp. 1)

 

20. století

Ve 20. století máme již mnoho zdrojů informací o Zahrádce. Především z obecní kroniky, která byla založena r. 1922.

V okresním archivu v Blovicích jsou uloženy 2 archivní fondy, Archiv obce Zahrádka a MNV Zahrádka, které jsou jedním z hlavních pramenů o obci ve 20. století. Ve fondech jsou uloženy např. zápisy ze schůzí zastupitelstva, účetní knihy, plány k některým usedlostem a mnohé další cenné archiválie.

K pramenům zajisté patří i fotografie, filmy, zvukové záznamy či vyprávění pamětníků.
 


 

 



Správa obce

RYCHTÁŘI OBCE ZAHRÁDKY

Před rokem 1848 veškerou správu, soudnictví a výběr berní vykonávala vrchnost svými úředníky. Správu poddanských vsí vykonával zástupce vrchnosti – rychtář a konšelé. Podle podpisů v gruntovních knihách pro Zahrádku, které jsou uloženy ve Státní oblastním archivu Plzeň v Klášteře, jsem dohledal několik rychtářů obce. Bohužel v současnosti není přístupný celý Zelenohorský archiv k nahlížení, proto jsou zde uvedena jen některá jména rychtářů a roky jsou uvedeny v závorkách, protože neznám přesné období, kdy byli rychtáři.

JOSEF JIRKA čp. 4 (1780–1796)
JAN KOVÁŘ čp. 6 (1801–1810)
JAKUB BÁRTA čp. 6 (1801–1810)

 

STAROSTOVÉ OBCE ZAHRÁDKY

Roku 1848 bylo zrušeno poddanství a tím končí vrchnostenská správa obcí. Od roku 1850 přebírají správu jednotlivé obce. Ve Státní okresním archivu v Blovicích jsem v archivním fondu Archiv obce Zahrádka dohledal v protokolních knihách, které se dochovali od roku 1898, jména starostů a období jejich funkce. Dále jsem zjistil v účetních knihách ještě jména dvou starostů před rokem 1898, bohužel neznám přesné období, a proto uvádím opět roky v závorkách.

JOSEF TRHLÍK čp. 2 (1891-1893)
JAN ROJÍK čp. 43 (1895)–1898
MATĚJ ČERNÝ čp. 44 1898
FRANTIŠEK VALENTA čp. 35 1898–1910
MATĚJ ČERNÝ čp. 44 1910–1916
VÁCLAV FRANK čp. 31 1916–1923
JOSEF ČERNÝ čp. 44 1923–1927
VÁCLAV ŠELMÁT čp. 38 1928–1945

 

Josef Trhlík
čp.2
1853-19??
Jan Rojík
čp. 43
1849-19??
František Valenta
čp.35
1856-1933
Václav Frank
čp. 31
1884-1944
Josef Černý
čp. 44
1876-1950
Václav Šelmát
čp. 38
1885-1970


PŘEDSEDOVÉ MÍSTNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU

ANTONÍN BÁRTA čp. 34 1945–1950
JOSEF TRHLÍK čp. 47 1950–1953
JOSEF KOŠAN čp. 48 1953–1956
JAN CHODORA čp. 13 1956–1963

 

Antonín Bárta čp.34
1908-1985
Josef Trhlík čp. 47
1903-1994
Josef Košan čp. 48
1928-1958
Jan Chodora čp. 13
1925-2006


V roce 1964 byla obec Zahrádka sloučena s obcí Čížkov. V Zahrádce od tohoto roku nově působil tzv. Občanský výbor. Název nově vzniklého správní celku byl stanoven na MNV Čížkov se sídlem tamtéž. V roce 1990 na zaniklý MNV Čížkov navázal Obecní úřad Čížkov.

 

PŘEDSEDOVÉ OBČANSKÉHO VÝBORU V ZAHRÁDCE

Slavomír Fiala čp. 23 1964–1971
Josef Komance čp. 5 1971–1976
Jaroslav Končel čp. 28 1976–1981
Pavel Košan čp. 48 1981–1990

 

PŘEDSEDOVÉ MÍSTNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU V ČÍŽKOVĚ

Bohumil Linhart (Čížkov) 1964–1986
Václav Chodora (Čečovice) 1986–1990

 

STAROSTOVÉ OBCE ČÍŽKOV

Josef Hons (Železný Újezd) 1990–2010
Ing. Zdeněk Tomášek (Čížkov) 2010–2018
Ing. Ladislav Jára (Čečovice) 2018–dosud

 

Pro www.obec-cizkov.cz připravil
Karel Bláha ml. (kronikář obce Zahrádka)