Facebook

 


HISTORIE SDH ČÍŽKOV

Informace o historii sboru dobrovolných hasičů v Čížkově.


1889 - 1917

Založení sboru dobrovoIných hasičů v Čížkově

 
Založení hasičského sboru v Čížkově se datuje od února 1889. V první zápisové knize, nadepsané: „Pro věčnou paměť, se však za­choval první zápis až z 3. července 1889, když první listy v knize jsou nepopsané a domníváme se, že na ně měly být dodatečně dopsány protokoly z prvních schůzí. Tak se nám, bohužel, nedocho­valo svědectví o událostech, v tehdejší době tak, důležitých. Vždyť to byl v Rakousko-Uherské monarchií Český spolek, který kromě svého hlavního poslání ochrany majetku spoluobčanů před oh­něm, měli mimořádný vlastenecký, osvětový a kulturní význam.
 
Z prvního zápisu z 3. července 1889 se dočítáme, že u zrodu hasič­ského sboru v Čížkově stáli p. Josef Kousek - velitel, p. Vojtěch Honz - podvelitel, p. Jan Kousek - pokladník, p. Václav Šollar - jed­natel, p. David Weisskopf - výbor, pan Josef Paleček výbor, p. Jan Honz - výbor, p. Josef Houška - výbor. Velkou zásluhu na vzniku a hlavně pak secvičení sboru měl p. František Siegl, mistr kominic­ký z Nepomuku a jednatel hasičského sboru v Nepomuku, který se později - 4. 1. 1890 stal členem čížkovského sboru. Sbor byl začleněn do Župní hasičské jednoty na českém jihozá­padě se sídlem v Horažd'ovicích a v r. 1902 přestoupil do Župy Pod­kokšínské.
 
Členská základna se dělila na členy přispívající a činné a od sa­mého vzniku vyvíjela usilovnou činnost ve výcviku. Vyzbrojen byl dvěma stříkačkami od firmy Smekal - Praha Smíchov, ostatní výz­broj dodávala firma R. Čermák - Teplice a to přilby, sekerky, savce, žebříky. Finanční náklady byly značné a tak nepřekvapuje zápis, v němž se žádá obecni výbor o: „nějaký příspěvek na vyzbrojeni družstva." Za členy sboru mohli být přijati i občané z okolních obcí, museli se však na vlastní náklady vyzbrojit a vystrojit. Dbalo se též na disciplínu ve sboru. V jednom protokolu se píše, že: „Pan jednatel připomíná, aby členové činní nepřejímali dříve hvězdiček, do­kud by si jich každý nezasloužil."
 

První veřejné cvičení

Pod vedením cvičitele p. Siegla se členové sboru s nadšením zdo­konalovali ve výcviku a připravovali se k prvnímu veřejnému cvi­čení, které se uskutečnilo 21. června 1889. Z tohoto vystoupení se dochoval zápis, nepsaný panem Františkem Sieglem. Stal se tak významným a historickým dokumentem z počátku činnosti sboru. Proto si jej dovoluje v nezkrácené verzi otisknout.

Zápis z I. veřejného cvičení
Dne 21. července 1889 vstoupil náš mladistvý ve veřejnou činnost prvním veřejným cvičením s následujícím programem:

  1. V 10 hodin slavnostní mše, kterouž sloužil Důst. p. Moldan
  2. Společný oběd (osoba 50 kr.) zúčastnilo se 51 osob
  3. Ve dvě hodiny odpoledne veřejné cvičení
  4. Odevzdání sboru veřejné působnosti cvičitelem panem Františkem Sieglem, cvičitelem sboru dobrovolného hasičstva v Nepomuku
  5. Taneční zábava - vstupné: členové ve stejnokroji vstup volný, nečlenové vůbec 40 kr. bez omezení dobročinnosti ve prospěch sborové pokladny.

Mše svaté se zúčastnilo velké množství lidu z celého okolí i ze vzdálenějších míst, neb bylo velmi krásné počasí po celý den. Uhozením druhé hodiny odpůldne započalo cvičením na školní budově a sice dvěma žebříky vzhůru do patra, pak na střechu se žebřík vytáhnul a až na hřeben střechy se zavěsil, což vykonal nadhasič Honz Josef a druhý žebřík měl zavěšen nad okapem římsovýrn, druhý nadhasič Novák Josef, a co lezci číslo třetí a čtvrté a bourači vykonali Motejzík Josef, Šiška Jan, Vojáček Jan. Stříkačka čerpala vodu z velké voznice, kteráž stála ve dvoře č. 6 pana Motejzíka a dvěma díly hadice jí vytlačila na hřeben střechy. Čistý proud vody z hubice dostřík až na střechu stodoly vedle školy stojící. Stříkačku obsluhovali četaři co číslo třetí Mašek Václav, co číslo čtvrté Skala Jan. Ostatní členové byli co pumpovali a k další obsluze stříkačky. Po skončeném znázornění útoku ze školní budovy, byli pana kováře Tolara koně zapřaženi do stříkačky a tato vezena byla k místu cvičiště, přičemž sbor provedl defilování před sbory dostavivší se k onomu cvičení.

Pak se odbývalo žebříkové cvičení ve třech odděleních na cvičišti. Po ukončeném cvičení dostalo se sboru, jakož i cvičiteli hlučné pochvaly. Nato pak přidal cvičitel sboru v ruce velitele s proslovem, jenž všeobecného souhlasu došel. Pak vyzvav činné členy, by mezi sebou ve svornosti a dobré vůli byli, by jen dobrým příkladem ku zvelebení a upevnění dobrých základů sboru účinkovali. Nato se rozloučil s činnými členy, upřímné a bratrsky, konečně vyzval místní i okolní občanstvo by sbor uznali, jej podporovali, s láskou k němu přilnuli, kladouce jim důrazně na srdce ochotu a účel sboru vůbec. Po ukončením oslovení tom, cvičitel provolal jeho Veličenstvu našemu nejjasnějšímu panovníku císaři a králi co největšímu podporovateli hasičství „slávu, nechť dlouhá léta žije", což bylo hlučně opakováno, při čemž hudba zahrála sloku rakouské hymny. A ještě se dostalo sboru hlučné pochvaly s obdivem, že v tak krátké době přičiněním cvičitele sbor tak neočekávaného výsledku se dodělal.

Přítomni byly následující sborové:
Blovice s velitelem 10 mužů, Dožice p. Janda, Kasejovice s velitelem 12 mužů. Lučiště s podvelitelem 10 mužů, Nepomuk s velitelem 17 mužů, Nezvěstice s velitelem 4 muži a jiných vůkolních vážených osobností veliké množství. Po cvičení nastalo křepčení na trávníku zahradní místnosti až do rozejíti se sborů při hlučné, veselé a upřímné náladě. Veskrze celý průběh věcí a výkonů byl pěkný a všeobecné pochvaly se ze všech sborů dostalo místnímu sboru.

Pak nastalo upřímné loučení bratra hasiče s bratrem hasičem s voláním na shledanou v Březnici při župním sjezdu odbývaném 25. srpna 1889.

Sepsal František Siegel toho času cvičitel místního sboru a cvičitel a jednatel sboru dobrovolných hasičů v Nepomuku.

Čížkov dne 29. července 1889
František Siegel


Ještě téhož roku 1889 se 13. října zúčastnil sbor cvičení v Měcholupech. V zápisu se dočteme i o hospodaření pokladny v tomto roce: Příjem byl 144 zla 61 kr a výdej 136 z 13 kr. Bohužel nevíme, kdy přesně byla zakoupena stříkačka a za jakou cenu. Koncem roku 1889 čítal sbor 24 činných a 10 přispívajících členů. Život sboru byl bohatý i v dalších letech a vážnost jeho působnosti v jihozápadní župě byla oceněna tím, že se XIX. řádná valná hromada župní hasičské jednoty na českém jihozápadě uskutečnila 11. července 1897 v Čížkově. Obrazový materiál této významné události uvádíme v obrazové příloze.

Zástupci sboru se zúčastnili i Zemského sjezdu v r. 1903 v Praze (jména nedochována). Výbor sboru pravidelně schůzoval a každý rok na valných hromadách byl znovu volen 6-ti členný výbor. Čížkovští hasiči však žili i kulturním a osvětovým životem. První hasičský bál se konal 26. ledna 1890 a následně pak každý rok. Na víc se k vylepšení finanční situace konaly věnečky. V r. 1910 se hrálo první divadlo, název však nebyl dochován a výtěžek byl věnován místní škole na školní pomůcky. Do r. 1914 byly sehrány podle dostupných zápisů 3 divadelní hry. Dále sbor přispěl na stavbu pomníku K. H. Borovského, do knihovny zakoupil čítanku J. Nerudy a B. Němcově. Uskutečnila se přednáška o J. A. Komenském, o F. Palackém. Pro osvětu se využívaly články z Hasičských rozhledů, byla ustavena nemocenská a pohřební pokladna

Činnost sboru v tomto období byla pestrá a bohatá. Pro českou vesnici měla velký význam osvětová práce, jejímž nositelem byl v Čížkově právě hasičský sbor. Bez zajímavosti není ani to, že podle zápisu se sbor zúčastnil zásahu při požáru až v roce 1913 v Čečovi­cích.

Je škoda, že se nezachoval jmený seznam příslušníků sboru. V zápisech se uvádí pouze členové výboru - změny ve funkci velitele a od r. 1894 ve funkci starosty, později předsedy sboru.Také uvádíme alespoň ta jména, jak se chro­nologicky objevují v zápisech v této kapitole od r. 1889 do r. 1914, kdy v předvečer I. světové války byl zaznamenám poslední zápis z 29. června 1914. Jedná se o tato jména:

Václav Linhart, Václav Sak, Václav Kučera, Jan Škopek, J. No­vák čp. 4, p. Provazník, p. Batěk - řítící učitel, František Jindřich, J. Matas, Jan Motejzík, Josef Krejčí, František Žižka, J. Bárta, Hynek Zahradník, Stanislav Svoboda, František Batěk, František Chott, František Šiška, Tomáš Vaník, Fr. Zeman, Jan Sobota, Václav Čer­mák, František Skala, Petr Suchý, František Sak, Matěj Herink, Jan Suchý, Václav Rach, Josef Rach, V. Mráz, Jar. Hrůza, Jan Heř­man, František Lukáš, Jan Linhart, Matěj Houška, Václav Šroub, Josef Chott, Josef Novák - obuvník, Josef Judl, Jan Karmazín, Jan Jíra, Václav Davídek starší a mladší, Josef Kuba, Josef Šimáně, p. Mráz a Václav Nový.

Na bojištích I. světové války padlo 18 čížkovských občanů. Byli to:

Josef Čada, Jan Heřman, Josef Houška, Jan Chott, Jaroslav Chott, Josef Kuba, Jan Novák, Jaroslav Novák, Josef Přibyl, Jan Rach, Václav Rach, František Sak, Karel Sak, Josef Šimáně, Václav Vaník, Jan Zach, Václav Zach, Václav Vaník. Mnohá jména a příjmení se shodují se jmény členů hasičského sboru a lze se tedy domnívat, že tito padlí vojáci byli členové sboru. Čest jejich památ­ce.


1918 - 1945

V období mezi dvěma světovými válkami vykonával i nadále ha­sičský sbor krom své činnosti i kulturní a světové poslání. Již na první poválečné schůzi 12. 11. 1918 bylo usneseno o účasti na lam­pionovém průvodu a o pořádání koncertu na počest ustavení ČSR. Byla uctěna památka padlých čížkovských vojínů, jmenovitě pak dlouholetého velitele Jana Racha (1910-1918). Sbor začínal svoji činnost se 150,70 Kč a obec přispěla 40 Kč. Nebyla však zaznamenána početnost členské základny.

V roce 1919 se sbor prvně účastnil veřejného cvičení. Při sboru byla též zřízena lékárnička. V této do­bě byli hasiči vybaveni dvěma stříkačkami - čtyř a dvoukolovou, 124 m průtoků, 3 žebříky a různými dalšími rekvizitami. Velkou zá­sluhou hasičstva byl v r. 1922 odhalen pomník padlým čížkovským vojínům v I. světově válce. Na tento pomník byla uspořádána sbír­ka s výnosem 2 240 Kč. V r. 1924 byla založena Samaritánská četa (4 členná), do které v r. 1926 vstoupila první žena Kateřina Lukášová jako žena samaritánka. Byl též založen samaritánský fond, do ně­hož každý člen složil 2 Kč. V r. 1929 byly konány oslavy ke 40. výro­čí založení sboru - s tímto programem:

  1. Seřazení krojovaných členů a dívek v selských krojích u spolkové místnosti a průvod obcí k pomníku padlých
  2. Uvítání hostů starostou obce
  3. Proslov starosty sboru
  4. Slavnostní řeč bratra Šindeláře a odevzdání diplomů
  5. Cvičení se stříkačkou, žebříky a poplach
  6. Koncert v zahradě
  7. Věneček

Zde se kromě toho dovídáme, že se sbor účastnil u 29 požárů, že obec vlastnila ještě před založením hasičského sboru, tedy před r. 1889 parní stříkačku. Příjem z těchto oslav byl 2109,25 Kč, výdej 1109,70 Kč, čistý příjem 1000,15 Kč. Připravovala se též oslava 50-ti Ietého výročí sboru, ale události v r. 1939 tomu zabránily.

Ve svém vlastním poslání - boj proti ohni - sbor pečoval o svoji techniku. Ze zápisů však vyplývá, že i přes zvyšující se počet členů - přehled uveden v dalším textu - ne všichni hasiči přistupovali k těmto úkolům zcela zodpovědně. Došlo i k zamrznutí vody ve stří­kačce, pořádek ve skladišti udržovali jedni a titíž členové. Často tu­to situaci kritizovali na svých schůzích, hledali různá východiska od pokut až po vyloučení z řad hasičů, ale problémy přetrvávaly dále a nutno podotknout, že trvají i nyní. Velitel i starosta sboru si stěžovali i na malou účast členů při cvičeních. Jedním z důvodů by­lo i to, že se stále členové dělili na vyzbrojené a nezbrojené, jelikož nebylo dosti peněz na vybavení. Podobná situace byla i ve stejnokrojích a častá kritika se snášela, dnes bychom řekli: na ústrojovou nekázeň. Příspěvky se platily ve výši 5 Kč na jednoho člena za rok, a spolu s příjmy z kulturních akcí byly jedinými zdroji financí.

V inventáři sboru byla dle zápisu z r. 1933 tato výzbroj a výstroj:

U čtyřkolové stříkačky:
100m průtoků, 8 m savic, 4 klíče, 4 spojky na průtoky, železné kladivo, 1 palička dřevěná, 1 olejnička, 1 hubice, 6 ks guny, 1 rýžový kartáč, 2 lucerny.
U dvoukolové stříkačky:
80 m průtoků, 6 m cvičných průtoků, 4 m savice, 5 klíčů, 1 žebrové kladivo, 1 palička dřevěná, 1 olejnička, 2 hubice.
Dále bylo ve skladišti:
3 háky požární, 10 košíků na vodu, 3 žebříky, 1 berlovka, 1 ruční lucerna.
Vyzbrojeno bylo 22 činných členů a u dozorce náčiní se nacházelo: 4 přilby, 2 obleky, 2 pasy se sekerami, 1 nůž velitelský.

Sbor pravidelně schůzoval - výborové, členské schůze a valné hromady, na nichž byli lístky (tajně) volemi členové výboru. V zápisech se setkáváme s těmito funkcemi: starosta sboru, velitel, náměstek velitele, cvičitel, vzdělavatel, jednatel, dozorce náčiní, zbrojmistr, výboři, revizoři účtů, náčelník samaritánské stráže. Celkem bylo od r. 1918 do r. 1941 pořádáno 187 schůzí a valných hromad. Často se jednalo např. o pojištění koní při požáru, kteří byli zapřaženi do stříkačky, vznikaly spory o místo schůzování - spolková místnost nebo hostinec, o výši příspěvků a jiných důležitých věcech.

Někdy se však objevují zápisy, které dnes vzbuzují spíše pousmání, např. zápis z členské schůze 13. 2. 1932. Krom jiného je zde zaznamenáno: Bratr Novák Stanislav o valné hromadě 6. 1. 1932 zaplatil členský příspěvek 5 Kč, na konec valné hromady však oznámil, že ze sboru vystupuje a o hasičském plesu 7. února chtěl, aby mu bylo vráceno 5 Kč. O členské schůzi br. Sak dal návrh, aby se mu vrátily. Br. Pužej J. však hlásí, že br. Motejzík V. dal o valné hromadě členský příspěvek 5 Kč na stůl a Novák St. přidal k tomu 1 Kč a dal přinést 2 l piva, a proto se Novákovi příspěvek nevrátí a převede se na příspěvek br. Motejzíka, což odhlasováno 14 členy. Jednatel to má Novákovi oznámit, jak to s tím příspěvkem bylo.

Snahou čížkovského sboru bylo koncem třicátých let zakoupit motorovou stříkačku. Vysoká cena stroje však nutila Obecní zastupitelstvo i hasičstvo přemýšlet, kde tyto peníze sehnat. Jednou z cest bylo ponechání si poplatků z honitby na všech pozemcích čížkovského katastru včetně lesů, které patřily městu Rokycany. Další možnost hledali hasiči u pojišťoven. K tomu účelu byl v r. 1939 udělán soupis všeho majetku pojištěného u pěti pojištoven proti požáru a poplatků, které z obce odcházely jako pojistné těmto ústavům. Pro zajímavost uvádíme přehled pojišťoven, pojištěného jmění a výšku poplatků.

Pojišťovna Jmění Z toho poplatků za rok
Slávie 1 410 850 Kč 6 882 Kč
První Česká 749 400 Kč 3 605 Kč
Hasičská pojišťovna 247 400 Kč 784 Kč
Rolnická pojišťovna 211 000 Kč 1 812 Kč
Plaňanská pojišťovna    
Přestická pojišťovna 15 000 Kč 240 Kč

Celkem

2 633 650 Kč

12 923 Kč

Dalším návrhem bylo např., aby obec vydala dluhopisy na 100 Kč na 2 % úrok, nebo získat stroj svépomocí. Ať tak či onak, stejně jako v době největšího rozmachu v r. 1914, tak i válečné události v r. 1939 na dlouhých 6 let zbrzdily rozvoj hasičského sboru v Čížkově. Poslední valná hromada se konala 9. března 1941. Ze zápisu z r. 1946 (první po válce) se dozvídáme z pera zapisovatele Jana Suchého:

Během války byly všechny hromady a veškerá shromáždění zakázána, činovníci museli vykonávat své funkce dále bez voleb, neb byli nadřízenými úřady určováni. Za německé okupace byla vydána nová cvičení, která se musela ve všech sborech nacvičovati. Také byly vyměněny spojky (šroubení) na hadicích, a staré mosazné, musel každý sbor odevzdati. V roce 1942 zakoupila obec Čížkov pro náš sbor motorovou stříkačku od firmy R. A. Smekal Slatiňany o síle 36 HP za cenu 35 000 Kč a 250 m hadic za 15 000 Kč. Subvence na ni obdržela 18 000 korun. Pak jsme museli vždy žádat o benzin, neb byl vázán a je dosud již skoro rok po válce. Činnost kulturní byla hlavně v sehrání několika divadel pokud byla povolována.

V období 1918 - 1945 se sbor zúčatnil na cvičeních v okolních obcích, Župních sjezdů a v r. 1923 se Všehasičského sjezdu v Praze zúčastnil pan Josef Bečvář. Není bez zajímavosti, že se celý sbor v r. 1925 zúčastnil v Nových Mitrovicích manifestace „za účelem postavení nové dráhy naším krajem." Sbor pořádál 12 divadel (ověřeno zápisy}, bezpočet věnečků, zábav, tradičních hasičských plesů. Slavení Staročeských májů je též nerozlučně spjato se sborem. Finančním podílem přispěl na zařízení Hasičského domu v Praze, v obci prováděl osvětovou činnost, pořádal mnoho přednášek spojených s kulturními osobnostmi nebo českou státností. Vážnost sboru dokresluje počet členů, jak to ostatně dokládá tento přehled: 

ROK POČET ČLENŮ Z TOHO ČINNÍ PŘISPÍVAJÍCÍ
1921 48 46 2
1924 52 45 7
1925 58 49 9
1926 62 52 10
1927 64 53 11
1928 63 53 10
1929 54 44 10
1933 53 45 8
1935 47 39 8
1936 38 30 8
1939 54 - -

V tomto období se ve funkci velitele vystřídalo 6 členů, ve funkci starosty sboru 5 členů a ve funkci jednatele 8 členů sboru.

Tak byla tedy spolu s koncem II. světové války zakončena další neméně slavná etapa ve vývoji a práci sboru dobrovolných hasičů v Čížkově. Na závěr této kapitoly opět uvádíme chronologický pře­hled nových členů sboru tak, jak se v zápisech objevovala od r. 1918 do r. 1941:

Josef Hach, Jan Suchý, Jaroslav Vaník, František Puiej, Josef Pužej, Josef Jílek, Bedřich Novák, Jan Sobota, Václav Lukáš, Vác­lav Draský, Josef Brožík, Josef Bečvář, František Jílek, Josef Zach, Václav Regent, Jan Matas, František Rach, Jan Mičko, Josef Karas, František Šiška, Václav Motejzík, Jan Šiška, Miloslav Peleška, Jo­sef Krejčí, Václav Jílek - puškař, František Houška, Václav Bene­dikt, Emil Berdych, Jan Soukup, Karel Lukáš, Jan Honz, Jan Jůdl, Václav Brožík, Emanuel Komorous, Josef Rach, Stanislav Novák, František Brožík, Vojtěch Lukáš, Josef Fiala, Josef Sobota, Václav Křenek, Jindřich Král - řídící učitel, František Kouba, Václav Ho­dač - člen přispívající, František Košan, Josef Velíšek, Josef Rach, Bohuslav Petřík, František Benedikt, Václav Krejčí, František Do­biáš, Josef Novák, Josef Davídek nar. 1912 přijat za člena 1. 1. 1933 člen sboru dodnes - 56 let u sboru. Václav Rach, Josef Novák, Tomáš Klaus, Stanislav Novák, Jan Suchý, Václav Vaník, František Novák, Václav Čermák, Václav Sak, Václav Dobiáš, František Ko­vář, Josef Trefný, Josef Slach, Vojtéch Bárta, Josef Nový, Ladislav Berdych, Stanislav Česal a Václav Motejzík.


1946 - 1989

Hned na počátku prvního poválečného roku se čížkovští hasiči vrhli do práce, jakoby chtěli dohnat těch 6 ztracených let a to jak ve výcviku, tak i kultuře a zábavě. Již 19.1. 1946 v protokolu označeném jako protokol ze 47. valné hromady konané v hostinci pana Františka Racha, se dovídáme o volbě výboru. Zvoleni byli stejní činovníci, kteří byli ve funkcích před válkou. Velitelem byl i nadále Jan Sobota, starostou Václav Sak a zapisovatelem Jan Suchý, kte­rý tuto funkci vykonával od r. 1941 do r. 1974, tudíž úctyhodných 34 let. Ze sboru odešli někteří členové, kteří se odstěhovali do pohra­ničí. Byli to: Josef Trefný, Josef Čermák, Václav Vaník, Josef No­vák, Tomáš Klaus, Václav Bárta. K činnosti sboru byl přijat dvou­letý plán Haličského sboru, v němž bylo obsaženo pořízení: 1 do­pravní vůz, 1 troják, hadici k berlovce, společně se Sokolem usilo­vat o získání 20 krojů "khaki" s lodičkami, 20 opasků tkaných, oprava osvětlení haličského skladiště, úprava vodní nádrže. Byla též ustanovena komise k prohlídce komínů. Sbor se zúčastnil na cvičení a různých oslavách, obnovilo se pořádání tradičních plesů, věnečků, pořádání divadel.

V r. 1953 se sbor dobrovolných hasičů přejmenovává na místní jednotu Svazu požární ochrany. V další době se sbor začlenil do okrsku, v němž jsou zařazeny kromě Čížkova ještě tyto obce: Železný Újezd, Chynín, Přešín, Sedliště, Srby, Vrčeň, Mohelnice, Čmelíny, Víska, Čečovice, Liškov, Měrčín a Zahrádka. V r. 1961 se konalo v Čížkově okrskovê cvičení, ale výsle­dek se nedochoval. Těchto cvičení se v rámci okrsku zúčastňuje jedno družstvo z Čížkova, každý rok. V této době začal vykonávat člen SPO Čížkov Jan Suchý funkci okrskového velitele. Sbor odebírá Zpravodaje OV SPO a časopis Požární ochrana. Hlavní je­ho činností je protipožární prevence. Každoročně se provádí pre­ventivní prohlídky a následně dohlídky, v místním rozhlase jsou uváděny relace hlavně v období zvýšeného požárního nebezpečí. Náplní práce se stává i výchova občanů v civilní obraně. Novými zdroji finančních příjmů jsou brigádnické hodiny odpracované v akci Z a sběr starého šrotu.

V r. 1974 získává sbor novou motorovou stříkačku, terénní vozidlo T 805. Při oslavách 85. výročí založení sboru v r. 1974 si dávají členové SPO sami dárek v podobě nové budovy MNV, ve které je umístěna nová a prostorná požární zbroj­nice. Při této výstavbě odpracovali členové 1200 brigádnických ho­din. Oslavy měly slavnostní ráz. Průvod se ubíral obcí k pomníku padlých, kde byl položen věnec. Poté se odebral před budovu MNV, kde byla slavnostně otevřena a předána do užívání nová bu­dova MNV a požární zbrojnice. Předseda MNV Bohumil Linhart a nový, mladý velitel sboru Václav Davídek přednesli slavnostní projevy. Pak začalo na louce za obcí slavnostní cvičení, kterého se zúčastnilo 7 požárních družstev a 1 žákovské družstvo z Vrčeně. Čest čížkovského sboru hájili tito požárníci: velitel soutěžního družstva Karel Bláha a členové Emil Benedikt, Václav Paneš, Karel Benedikt, Jiří Linhart, Jan Suchý ml. Václav Novák, Pavel Linhart, Jiří Benedikt. Po velmi dobrém výkonu obsadilo družstvo nádherné druhé místo hned za tradičně dobrým a profesionálně vedeným družstvem Srby I. Tím se družstvo kvalifikovalo do vyšší soutěže v Nezvěsticích, kde však jako ostatně i v dalších letech doplatilo na špatnou informovanost ohledně novinek v požárním sportu. Přesto je to v novodobé historii sboru nejlepší umístění.

V podobném a neméně slavnostnějším rázu proběhla oslava 90-ti let založení sboru v r. 1979. I v tomto roce se konalo cvičení za účasti družstev celého okrsku. Naše „barvy" hájilo družstvo ve složení Jan Suchý, Vlasta Novák, Jirka Benedikt, Josef Sluka, Láďa Jedlička, Václav Novák, Pavel Linhart a velitel družstva František Novák. Po výborném výkonu ve štafetě a vynikajícím čase v provedeném požárním útoku, kdy mělo družstvo ambice na první místo, došlo k diskvalifikaci mužstva pro nedovolené nastartování stříkačky elektrickým startérem. Byla to malá sportovní tragedie v tento slavnostní den. V rámci oslav byli mnozí členové vyznamenáni medailemi za věrnost sboru, za příkladnou práci. Čestná uznání dostali všichni ti, kdož se zasloužili o přípravu oslav a kteří byli členy soutěžního družstva.

V počátku 80 Iet let přicházeli postupně do řad požárníků noví členové. Jednak rodilí čížkováci a spolu s nimi noví občané Čížkova, kteří se zabydlovali v nových bytovkách JZD. Ale bohužel i přes vzrůstající členskou základnu přetrvávali stále stejné problémy. Práce sboru ležela na pár lidech, kteří byli motory všech akcí, a to muselo zákonitě vést k ochabnutí činnosti. V roce 1982 se objevují nová jména ve výboru sboru. Za předsedu byl zvolen Vojtěch Pužej, Velitelem Miroslav Kment a jednatelem Stanislav Česal. Na místě velitele je zařazen František Šelmát. Celý výbor se snaží o co nejlepší přípravu historického 100. výročí založení požárního sboru v Čížkově. Od r. 1983 má sbor v užívání spolu s JZD požárnický automobil Š 706 s vodním dělem.

Pro publikaci "100 let trvání požárního sboru v Čížkově 1889-1989"
sepsal v roce 1989 Ing. Zdeněk Tomášek